Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Mozková metastáza je zhoubný nádor, který se z původního (primárního) nádoru rozšířil do mozku. Viz také metastáza.

Plicní metastáza je zhoubný nádor, který se z původního (primárního) nádoru rozšířil do plic. Viz také plíce, metastáza.

Vzdálená metastáza je zhoubný nádor, který se z původního (primárního) nádoru rozšířil do vzdálených orgánů nebo lymfatických uzlin. Viz také metastáza. Pozor: Vzdálená metastáza není totéž co vzdálená recidiva!

Metastáza je rozšíření nádorových buněk z místa, kde původně vznikly, do jiné části těla. Při metastázování se nádorové buňky oddělí od původního (primárního) nádoru, putují krevními cévami nebo lymfatickým systémem a vytvoří nový nádor v jiných orgánech nebo tkáních. Nový – sekundární – nádor je přitom stejným typem nádoru jako primární nádor. Pokud se například rakovina prsu rozšíří do plic, jsou rakovinné buňky v plicích buňkami rakoviny prsu, nikoliv rakoviny plic. Odvozené sloveso je metastazovat (někdy psáno i ve tvaru „metastázovat“). Viz také zhoubný nádor, primární nádor, sekundární nádor a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz metastáza.

Dřeňová metastáza je zhoubný nádor, který se z původního (primárního) nádoru rozšířil do kostní dřeně. Viz také metastáza.

Kostní metastáza je zhoubný nádor, který se z původního (primárního) nádoru rozšířil do kosti. Viz také metastáza.

Jaterní metastáza je zhoubný nádor, který se z původního (primárního) nádoru rozšířil do jater. Viz také játra, metastáza.

Střední mozek (lat. mesencephalon) je první ze tří oblastí mozkového kmene. Nachází se mezi mezimozkem (vpředu) a Varolovým mostem (dole). Střední mozek souvisí se zrakem, sluchem, motorikou, spánkem a bděním, ostražitostí a regulací teploty. V oblasti středního mozku se k mozkovému kmeni připojují dva páry hlavových nervů (okohybný a kladkový). Viz také mozek.

Mozkové pleny jsou meningy nacházející se v oblasti mozku.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.